V dnešní Evropské unii tvoří venkovské oblasti 90 procent území a žije v nich 60 procent obyvatel. V Moravskoslezském kraji se jedná o 90 procent území a 50 procent obyvatel. Každá venkovská oblast se potýká s vlastními problémy, a i hledání východisek je nutné hledat v místním prostředí. Díky těmto myšlenkám se na scéně Evropské unie postupně objevily iniciativy Leader, tj. programy, jejichž prostřednictvím mohly venkovské oblasti od roku 1991 plánovat a řídit vlastní rozvoje, aniž by se musely vzdát svého přírodního či kulturního bohatství. Iniciátory jsou vždy místní akční skupiny (MAS), sdružující obce, místní podnikatele i nejrůznější neziskové organizace.
Pojem LEADER je zkratkou francouzského „Liaison Entrée Actions de Développement de l´Économie Rurale“, tedy „Propojení rozvojových aktivit a venkovské ekonomiky“. Tato iniciativa Evropské unie vznikla již roku 1991 s cílem dopomáhat k rozvoji venkovských oblastí cestou zapojení místních subjektů.
Metoda LEADER je založena na partnerství subjektů vymezeného území a na jejich společné rozvojové strategii a opírá se o přístup zdola – nahoru (tzv. bottom – up), což znamená, že iniciativa při rozvoji regionu vychází od místních obyvatel. Podpořené projekty většinou vybírají místní autority a lidé, kteří dobře znají potřeby daného území. V tomto smyslu tedy MAS umožňuje, aby o rozvoji rozhodovali sami obyvatelé a nikoliv centrální úřady.
LEADER je metoda rozvoje regionů, která se opírá o spolupráci místních subjektů a mezisektorové partnerství. To znamená, že v rámci MAS spolupracují zástupci veřejné správy, podnikatelů, neziskových organizací, ale i obyčejní občané. Jednou z klíčových charakteristik metody LEADER je tvorba vlastní rozvojové strategie regionu. Projekty, které odpovídají této strategii, mohou být místní akční skupinou vybrány a získat dotaci např. z Programu rozvoje venkova (PRV).
Přístup LEADER je vymezen v článku 61 Nařízení Rady (ES) č. 1698/2005, o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EAFRD).
Evropská unie definuje celkem 7 základních principů:
- existující strategie místního partnerství
- partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem na místní úrovni
- přístup „zdola – nahoru“ při přípravě i realizaci strategie, přičemž rozhodovací pravomoc týkající se vypracování a provádění strategií místního rozvoje náleží místním akčním skupinám;
- integrované a vícesektorové akce, založené na součinnosti mezi subjekty a projekty z různých odvětví místního hospodářství;
- inovační přístup,
- spolupráce,
- vytváření sítí.